Podle čeho se rozhodnout pro správný pozemek?

Zcela špatný pozemek pro stavbu rodinného domu neexistuje.

Samozřejmě to platí za dvou předpokladů: že se na pozemku vůbec stavět smí – ale o tom bude článek příště – a pokud návrh domu svěříte architektovi.

Pozemek v mírném svahu k jihovýchodu, z úchvatnými výhledy do okolí, kanalizací, vodovodem a elektrickou přípojkou v dosahu, s milými sousedy za plotem a v kultivované zástavbě. To je jistě vysněný ideál, ale takových je pramálo. A obdivuhodných domů je na nich ještě méně.

Zalistujte si v ročence architektury, nějaké knize o současných domech nebo v prohlížeči otevřete archiweb a podívejte se, na jakých místech stojí řada zajímavých domů a co je v jejich okolí. Nebo ještě lépe – alespoň na pár z nich se zajeďte podívat, alespoň virtuálně. Jednak vás určitě překvapí, jak jsou domy jiné než na mediálních fotkách, protože většina architektů prostřednictvím svých fotografů o okolí raději decentně mlčí. Ale především zjistíte, že když si na pozemcích domy odmyslíte, většina z nich má k onomu rozumnému ideálu velmi daleko.

A právě proto na nich ty skvělé domy stoji. Kombinace ne zcela ideálního pozemku, slušného architekta a velkorysého klienta velmi často vede k překvapivému výsledku.

Místo pro dům vybírejte především srdcem. Musí vás něčím oslovit. Buď tím, že k němu máte nějaký vztah. Nebo je na něm něco zajímavého – výhled, starý strom, zchátralý dům s působivou atmosférou. To, že se při první návštěvě dvakrát skutálíte z kopce, že ten výhled zalitý zapadajícím sluncem znamená, že stejné sluneční paprsky asi nedoputují i do budoucího obýváku, nebo že má jeden ze sousedů opravdu hodně špatný vkus, mohou být při prvním rozhodování argumenty vedlejší.

Samozřejmě, že to trochu zjednodušuji – ostatně platí, že byste měli místo před koupí navštívit i se svým architektem a k pozemku zjistit i další spoustu informací. Ale my architekti zkrátka ta neobvyklá místa máme rádi. Pro navrhování domů představují všechny ty nedokonalosti výzvy, se kterými se umíme vyrovnat a díky ním navrhnout zajímavý dům. A naopak, takový dům pak ještě o to více zdůrazní všechny klady místa. Z prudkého svahu je zkrátka hezčí výhled, pod rozsochatým stromem ušetříte za stínění oken a i přímo pod zraky sousedů můžete nakonec mít dostatek soukromí.

Norský teoretik Christian Norberg Schulz napsal před mnoha desetiletími knihu Duch místa. Její název, ať už v české podobě nebo coby latinské Genius Loci, prakticky zlidověl a architekti, stavebníci a dokonce i politici s ním nakládají mnohdy velmi volně. Ale podstata je skutečně taková, že je třeba najít něco charakteristického a následně to při návrhu domu využít. A jsem-li už u těch frází, platí i další mezi architekty oblíbená: místo určuje děj.


Jednou jsem s klientem navštívil takovou tu typickou situaci nacházející se v okolí každého města či větší vesnice – úrodné pole rozparcelované na stavební pozemky. Jeden jako druhý. Vůbec jsem nechápal, že si z nich dovedl klient vybrat ten zdánlivě nejlepší a právě na ten mě vedl. Jenže mě zaujal jiný – jediný, na kterém stál mohutný stárnoucí kaštan. Klient to nechápal. Ten pozemek nikdo nechtěl, protože strom bude stínit, padá z něj listí a byť je dosud zdravý, dříve nebo později bude vyžadovat péči. Po pár dnech se mi ozval. Pro parcelu s kaštanem se rozhodl. A co víc, poté, co jsem ho na ten strom upozornil, začal u něj místo problémů nacházet samá pozitiva. Ze spolupráce nakonec sešlo, ale stejně si myslím, že si teď ve stínu kaštanu lebedí v podzimním odpoledni. Nebo kdo ví, možná už jeho dřevem druhou sezónu topí v krbu a opodál roste kaštan nový. Ale každopádně, pokud tam ten dům pod kaštanem skutečně postavil, určitě je jiný, než všechny v sousedství.


Dům zásadně nesmí mít okna na sever. To je jedna ze zásad daná dnešní honbou za energetickými úsporami. Pravda je taková, že zamilujete-li si výhled do prosluněného údolí, nějaký ten únik tepla snadno oželíte. Vzhledem k dnešním izolačním materiálům a kvalitním oknům se stejně nebude jednat o nic dramatického. Bylo tomu tak třeba u domu, který jsme s Kamilem Mrvou navrhovali do Pržna u Vsetína. A někdy dokonce nevadí, že je ten severní svah i prudší a tedy máte za to, že do domu dostatek slunečního světla skutečně nedostanete. Právě v takových podmínkách navrhli architekti ze studia Querkraft nedaleko Vídně dům, ve kterém je naopak světla habaděj – a co víc, dům je vlastně postaven právě kolem onoho vzácného proudu dopadajícího slunce.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s